Společné jmění manželů je tvořeno tím, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměru. Společné jmění může být spravováno ve třech režimech:
- v zákonném režimu,
- v modifikovaných režimech v podobě smluveného režimu,
- anebo v režimu založeném rozhodnutím soudu.
Každý z manželů má právo k celé věci patřící do společného jmění manželů. Z ustanovení § 1236 občanského zákoníku tak vyplývá, že vlastnické právo jednoho z manželů je omezeno vlastnickým právem toho druhého.
Zákonný režim
V případě, kdy rozsah společného jmění manželů není upraven smlouvou ani rozhodnutím soudu, jedná se o zákonný režim. Dle dikce § 709 odst. 1 je jeho součástí to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:
- Slouží osobní potřebě jednoho z manželů (jsou to věci, které slouží např. k výkonu povolání manžela),
- Získané darem, děděním nebo odkazem jen jednomu z manželů, ledaže dárce při darování, nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti, projevil jiný úmysl,
- Nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech (jeden z manželů nabyl majetek jako kompenzaci nemajetkové újmy např. v podobě bolestného, náhrady za ztížení společenského uplatnění, nebo nároku na odškodnění úrazu utrpěného jedním z manželů),
- Obdržel jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (za podmínky, že byla věc zakoupená jedním z manželů z jeho/jejích výlučných prostředků),
- Nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Součástí společného jmění manželů je i zisk z toho, co náleží výhradně jen jednomu z manželů. Do SJM tak bude typicky spadat i nájemné z bytu ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, nebo podíl manžela v obchodní korporaci nebo družstvu, stal-li se manžel společníkem této obchodní korporace nebo členem družstva během trvání manželství. Toto pravidlo se neuplatní, pokud manžel nabyl tento podíl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví.
Dále jsou součástí SJM i dluhy, jestliže byly převzaty za trvání manželství. K těm spadají dluhy vzniklé ze závazkového titulu. Nemůže se tak jednat o dluhy, které nejsou soukromoprávní povahy, nebo které vznikly z deliktu. Společné jmění se rovněž nevztahuje na dluhy týkající se majetku, který náleží výlučně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo ty dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
V zákonném režimu správy se do společného jmění zařazují i částky výdělku, platu, mzdy a jiných hodnot z pracovní nebo jiné výdělečné činnosti, a to od okamžiku, kdy manžel, který se přičinil o jejich získání, nabyl možnost s těmito prostředky nakládat.
Správa v zákonném režimu
Manželé součástí společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je, a to buď společně nebo podle dohody pouze jeden z nich. Z těchto právních jednání jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. Solidárně náleží manželům i práva a povinnosti týkající se společného jmění nebo jeho součásti.
V záležitostech týkajících se společného jmění, které nespadají do běžné správy, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel výhradně se souhlasem druhého. Pokud jeden z manželů odmítá udělit souhlas k takovému jednání bez vážného důvodu a jeho nesouhlas je zároveň v rozporu se zájmem rodiny, anebo není-li schopen svou vůli projevit, může se druhý z manželů obrátit na soud a navrhnout, aby byl souhlas nahrazen rozhodnutím soudu. Jedná-li manžel v těchto záležitostech bez souhlasu druhého manžela, může se druhý manžel u soudu dovolat neplatnosti takového jednání.
Souhlas druhého manžela se vyžaduje i v případech, kdy má být použitá součást společného jmění k podnikání jednoho manželů a majetková hodnota toho, co má být použito, přesahuje přiměřenou míru majetkových poměrů manželů. Druhý z manželů má opět možnost se dovolat neplatnosti takového jednání v případě, že byl opomenout jeho souhlas.
Smluvený režim
Manželé ale i snoubenci se mohou smluvně odchýlit od zákonného režimu společného jmění manželů ve formě smlouvy, která musí být učiněna formou veřejné listiny. Obsahu smlouvy se mohou manželé dovolat vůči třetím osobám za podmínky, že je zapsána do veřejného seznamu.
Majetkový režim si mohou manžele upravit poměrně volně. Smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci; zejména může upravovat rozsah, obsah a dobu vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, popř. jednotlivých věcí a jejích souborů. Smluvně lze upravit již existující nebo zařadit budoucí součástí jmění odchylně od zákonného režimu. Manželé si mohou také uspořádat své majetkové poměry pro případ zániku manželství. Taková právní ujednání mají konstitutivní povahu – zákon nepřipouští možnost, aby smluvní úprava působila zpětně.
Dispozitivní možnost úpravy majetkového režimu má však své limity – smlouvou nelze omezit ani vyloučit ustanovení zákona o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ani nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu, anebo jestliže se svým obsahem dotýká práv třetích osob, který neprojevily souhlas s jejím obsahem.
Smluvený režim může mít podobu:
Režim odděleného jmění:
V rámci odděleného jmění nabývají manželé veškerý majetek do svého výlučného vlastnictví, případně podílového vlastnictví. Nově sjednaný režim odděleného jmění během manželství má za následek zánik společného jmění manželů.
Za situace, že si režim odděleného jmění sjednají snoubenci, společné jmění manželů vůbec nevzniká. Vznik společného jmění si mohou snoubenci vyhradit až ke dni zániku manželství. V době manželství je manželům umožněno nabýt do svého výlučného vlastnictví majetek a nakládat s ním bez souhlasu druhého manžela. Odložením vzniku SJM vyjadřují manželé úmysl nakládat se svým majetkem samostatně během trvání manželství, ale ke dni zániku tento majetek, který se stál součástí SJM podle zákonného režimu, vzájemně vypořádat.
Rozšíření nebo zúžení rozsahu zákonného majetkového režimu
Společné jmění lze rozšířit o ty věc, které zákonný režim ze SJM vylučuje; do SJM tak mohou být smluvně zahrnuty i věci, které například jeden z manželů nabyl ještě před vznikem manželství, děděním nebo odkazem jen jednomu z manželů, a to i vč. dluhů, které byly převzaty v neběžných záležitostech jedním z manželů bez souhlasu druhého.
Pokud manželé zužují rozsah společného jmění k věcem, které jsou již jeho součástí, je nutné učinit jejich vypořádání, jehož způsob může být přímo upraven ve smlouvě o zúžení společného jmění.
Správa ve smluveném režimu
Snoubenci i manželé mají možnost si smluvně upravit způsob správy SJM. Mohou si tedy ujednat, že část, případně i celé SJM bude podléhat správě pouze jednoho z manželů, a rovněž určit, jakým způsobem bude správa vykonávaná, vyjma úpravy, která by vylučovala schopnost manžela zabezpečovat rodinu, nebo pokud by se svým obsahem dotýkala práv třetích osob bez jejich souhlasů.
Zákon limituje možnost spravovat majetek bez souhlasu druhého manžela ve věcech, týkajících se společného jmění manželů jako celku, jako i v případě, kdy by spravující manžel nakládal samostatně s obydlím, v němž se nachází rodinná domácnost manželů. Možnost autonomní úpravy je omezen i v záležitostech trvalého zatížení nemovité věcí, která je součástí SJM.
Režim založený rozhodnutím soudu
Je-li pro to závažný důvod, soud může na návrh manžela společné jmění zrušit nebo zúžit jeho stávající rozsah. Závažným důvodem se rozumí dle § 724 odst. 2 skutečnost, kdy manželův věřitel požaduje zajistit svoji pohledávku v rozsahu, kdy hodnota této pohledávky přesahuje hodnotu výlučného vlastnictví tohoto manžela, nebo když manžela lze považovat za marnotratného, či za situace kdy manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Dalším důvodem může být i podnikání manžela nebo jeho neomezené ručení jako společníka právnické osoby.
Režim správy založený rozhodnutím soudu může být změněn rozhodnutím soudu nebo dohodou manželů. V případě, že pominou důvody, pro které bylo SJM zrušeno, je přípustná jeho obnova – tímto dochází ke vzniku nového SJM. Soud může rovněž rozšířit společné jmění, jehož rozsah byl soudem k návrhu manžela zúžen, do původního stavu.
Rozhodnutím soudu není možné vyloučit ani změnit ustanovení týkající se obvyklého vybavení domácnosti, nebo omezit schopnost manžela zabezpečovat rodinu, či dotknout se práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila.
Správa v režimu založeném rozhodnutím soudu
Nastane-li situace, kdy jeden z manželů jedná při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmy rodiny nebo druhého manžela, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.
Je nutné připomenout, že správa v režimu založeném rozhodnutím soudu se však uplatní za situace, kdy manželé nebo snoubenci neuzavřeli smlouvu neboli když se správa společného jmění řídí zákonným režimem.
Ochrana třetích osob (věřitelů)
V případě, že dluh vznikne pouze jednomu z manželů za trvání společného jmění manželů, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z jejich společného jmění.
Za situace, kdy dluh vznikl proti vůli druhého manžela, a ten projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu nesouhlas poté, co se o dluhu dozvěděl, může se výkonem rozhodnutí postihnout ta část SJM, která představuje podíl dlužníka, kdyby došlo ke zrušení nebo vypořádání SJM.
Pohledávka věřitele může být uspokojená ze všeho, co bylo součástí společného jmění, pokud se zavázal jeden z manželů v době, od které uplynulo méně než šest měsíců od právní moci soudního rozhodnutí nebo účinností smlouvy o změně nebo vyloučení zákonného majetkového režimu.
Ochrana se poskytuje věřitelům i tehdy, kdy by jejich právo bylo dotčeno smlouvou nebo rozhodnutím soudu. Věřitel může svá práva uplatnit při příležitosti vypořádání toho, co dříve tvořilo součást SJM, jako by smlouva nebo soudní rozhodnutí neexistovalo.
